O tom, že má na nás hudba emoční a duchovní vliv, není sporu. Zážitek z poslechu hudby může změnit náš pohled na svět, naše vědomí a tím i naši fyzickou „formu“. Znovu obnovený zájem nejen nadšenců, ale i vědců, o starodávné šamanské a „terapeutické“ techniky práce se zvukem pootevřel dveře mnoha základních neznalostí: vždyť my vlastně nevíme, jak slyšíme.

Netušíme, proč hudba vyvolává určité fyziologické efekty. Teprve začínáme odhalovat netušené (negativní) vlivy rezonancí elektromagnetických poli v blízkosti vysílačů. Začínají se potvrzovat spisy magiků, alchymistů a učení guruů o tom, že „zvuk je cesta“, nebo že „lidský organismus, stejně jako planety, je nejen konstruován podle zákonů harmonie, on tak dokonce i funguje“.

Muzikoterapie ve své tradiční podobě je zaměřena na fyzické tělo, ale tak, jak prochází určitou revolucí celá naše společnost (a celé lidstvo), mění se názory nejen na to, co to vlastně je hudba a jak na člověka působí, ale i na umění léčit (zvukem a hudbou).

„Tradičně“  zaměřená muzikoterapie prostě jen působí na člověka (pacienta) vybranou hudbou, nebo se ho snaží přemluvit, aby hrál na nějaký hudební nástroj – za účelem odbourání agresivity nebo komunikačních potíží.