Archiv autora: administrator

Vznik klavíru dnešního typu

V první polovině 19. století vznikla v Evropě řada dílen specializovaných na stavbu klavírů (např. pařížšký Erard, londýnský Broadwood či vídeňský Bösendorfer.) Nástroj prodělal dlouhý vývoj, např. byla specifikována funkce pedálů či rozšířený rozsah z pěti oktáv v dobách Mozarta na dnešních sedm a víc. Stejně tak se vyvinula klavírní mechanika, jaká se používá při stavbě pian i v současnosti. K polovině 19. století již piano vypadalo a fungovalo jako dnes.

 

 

 

Výroba klavíru

Výroba klavíru je dlouhý, finančné i technicky náročný proces, který od pokácení stromů k poslednímu doladění může trvat několik let (většinou čtyři až šest).

Záčíná se výběrem vhodného dřeva. V České republice je to smrkové dřevo z Šumavy, které používá např. česká firma Petrof, ale i řada zahraničních výrobců. Ovšem každý klavír je postaven z více druhů dřev, jež jsou voleny podle svých vlastností (měkkost či schopnost nést zvuk). Dřevo se postupně řeže na fošny a dává proschnout. Stejně zodpovědná práce je vyválcovat struny potřebné tloušťky a délky. Struny bývají většinou ocelové a aby se dosáhlo jejich různé frekvence kmitání, omotávají se některé navíc měděným drátem.

Když je celý nástroj zkompletován (včetně leštění dřevěného povrchu atd), ladí se jednotlivé struny pomocí speciálních ladících klíčů. Klavír, jako ostatní hudební nástroje, se ladí ladičkou o vlnové délce 440 Hz.

 

Druhy klavírů

Moderní piano má dvě základní podoby: křídlo a pianino. Každý z těchto druhů může mít řadu typů, v závislosti na velikosti, tvaru či použitém materiálu. Krom toho s minulosti vyskytovaly jiné, specifické konstrukce, od nichž se dnes již víceméně upustilo (např. tzv. žirafí krk).

Pokračování textu